Pečený krocan

 

    Krocan je známý také pod jinými názvy, kupříkladu: morák, ťopan, ťopák, trhák, indián atd.

    Naši předci tento druh drůbeže neznali, krocan se k nám dostal ze severní Ameriky.

    Mezi kurovitou drůbeží vyniká krocan jak velikostí, tak i lahodností masa. Krocan patří mezi výtečné pochoutky a pokrmy z něho zařazujeme hlavně do podzimního a zimního jídelníčku, i když vzhledem k různým konzervačním metodám, hlavně pak mrazírenské technice, můžeme krocana nakupovat a upravovat během celého roku.

    Nejchutnější je maso z jednoročního krocana. Poznáme ho podle šupinovité, ale hebké kůže na nohách. Kůže je barvy šedobílé. Mladý krocan se může upravovat různými způsoby.

    Kůže hrubá, suchá a rohovitá, barvy načervenalé je typická pro krocany starší než 1 rok.

    Pro prsíčka i stehna je nejvhodnější protýkání slaninou. Maso tak získá na chuti a šťavnatosti.

    Krocan se může péci v celku nebo částech, před tepelnou úpravou buď jen protýkat slaninou, nebo také nadívat různými druhy nádivek, z nichž je pro krocana nejtypičtější mandlová, kaštanová, s játry, se žampiony nebo housková. K plnění se využívá i vole. Při nadívání břišní dutiny u krocana potřebujeme větší množství nádivky.

    Při plnění volete potřebujeme podle velikosti a podle druhu krocana nebo krůty jen poloviční, případně ještě menší množství nádivky než je uvedeno pro náplň břišní dutiny.

    Krůta má také velmi chutné maso a můžeme ji upravovat stejnými způsoby jako krocana. Krůta váží asi ve 3 – 4 měsících 3 kg, dospělá krůta nejméně 4 kg.

    Nejobvyklejší způsob krůt je, stejně jako u krocanů, pečení na slanině s přidáním másla apod.

 

 

Použité foto z Fotolia.com

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode