Drůbeží maso patří k tradičním složkám výživy snad od počátků vývoje člověka a během celé historie plnila tato potravina různé úkoly od prostého nasycení až po zpestření jídelníčku při svátečních příležitostech. Životní zkušenosti našich předků a předávané poznatky sice vymezovaly drůbežímu masu specifické poslání, především při léčebných dietách a rekonvalescenci, avšak teprve pod zorným úhlem vědeckého hodnocení potravin, jejich biologické hodnoty, a pod vlivem všeobecné výchovy i zdravotnické osvěty se posuzování drůbežářských produktů dostává do správných relací. Aplikace vědeckých poznatků ve spojení s technickým, technologickým i biologickým pokrokem, charakterizovaným rychlým přechodem k velkovýrobním formám a k racionalizaci organizace celé činnosti, byla základem dnešní úrovně a produkce drůbežářských výrobků i jejich uplatnění u spotřebitelů.
Charakter drůbežího masa, hlavně kuřat, z hlediska poměrů základních živin předurčuje tuto potravinu k tomu, aby se stala jedním z prostředků k řešení uvedených rozporů. Drůbeží maso má vhodný poměr bílkovin a tuků, vysoký podíl nejdůležitějších aminokyselin, které si lidský organismus nemůže sám syntetizovat, a velmi výhodný poměr nasycených a nenasycených mastných kyselin v tuku. Potraviny z libové drůbeže jsou proto lehce stravitelné a vhodné zejména pro výživu starších lidí. Stravitelnost pokrmů z drůbeže je ovšem závislá na kuchyňské úpravě.