Vařená kuřata

Vaření je vhodné hlavně pro účely dietní a při stravování dětí, kdy nám jde o co nejlehčí stravitelnost upravovaného pokrmu. Jinak se vaření kuřat pro běžné a hlavně sváteční stravování nedoporučuje proto, že kuřecí maso je málo výrazné chuti. Kuře vaříme také tehdy, jestliže ho ještě dále zpracováváme. Uvařené kuřecí maso můžeme podávat s velmi jemnými omáčkami, jako je citronová, žloutková, ale i koprová, křenová apod. Vaření kuřat je v hodné pro typickou úpravu, jako je zadělávání.

    Zadělávané pokrmy byly časté ve staré české kuchyni. Jsou to masa předem tepelně zpracovaná (uvařená) a vkládaná do světlé omáčky zjemněné mlékem, smetanou, případně i žloutky a ochucené typickým kořením, jako je muškátový květ a oříšek. Tyto omáčky s masem, které se vykosťuje a krájí na větší kostky nebo nudličky, se doplňují malými houskovými knedlíčky, hráškem a růžicemi uvařeného květáku. Při zvláště slavnostním podání se může do tohoto pokrmu přidat i okapaný konzervovaný nebo vařený chřest.

    Polévka z vařených kuřat má samozřejmě ve srovnání s polévkou ze slepic daleko méně výraznou chuť. Proto při přípravě polévky z kuřat nešetříme kořenovou zeleninou, přidáváme i listy z kapusty, doplňujeme vždy i cibulí, stroužkem česneku. Velmi pěknou barvu i chuť polévce dodá celé rajče, případně i čerstvá zelená paprika. Stejně jako polévku ze slepice doplňujeme ještě kromě soli celým kořením, hlavně pepřem a novým kořením. Sušené houby dodají polévce výraznější chuť i barvu. Velmi dobrou chuť získá potom polévka, jestliže do ní po scezení zavaříme játrové knedlíčky nebo nočky, případně je připravíme z droždí. Také houskové knedlíčky s přidáním na drobno sekaných zelených natí a s kořením kari působí na výraznější chuť polévky.

    Vývar z kuřat používáme nejčastěji na přípravu tzv. krémových, nebo ragú polévek, tj. polévek zahuštěných.

    Na tyto úpravy potřebujeme 250 g očištěného kuřete s kostí na jednu porci.